VÁS VÍTÁ NA SVÝCH STRÁNKÁCH
 - obrázek

- obrázek

JAK JSEM NESPAL S KACHNAMI A NAŠEL LÉK NA OSPALOST

REPORTÁŽ Z FOLKÁČŮ V TELČI 2009 :

Léto se přehouplo do poloviny a nastal čas na voloviny. Jako každoročně jsem zase vyrazil na folkové prázdniny do Telče.  Radovánky i vířivá dobrodružství tam byly letos obzvláště pestré. Je to až neuvěřitelné kolik se dá za jeden víkend prožít příběhů. Koupal jsem se a recitoval na náměstí v kašně, míchal na ohništi v obrovském železném hrnci větví guláš, jezdil na oslíku a mnoho jiného.  No, letos toho bylo opravdu hodně! V sobotu jsem celý rozesmátý a příjemně naladěn dorazil k hotelu, vyndal klíč od hlavního vchodu nafasovaný pro případ pozdního nočního návratu, vsunul jej do zámku a chtěl otevřít a vejít. Nevím jak k tomu došlo ale najednou to nešlo. Klíčem nebylo možno odemknou ani jakkoliv jinak zatočit. Dokonce  nešel ani vyndat. V náhlé rozladěnosti jsem lomcoval klikou, zvonil a dokonce i kopal do dveří. V potemnělé recepci se však nic nehýbalo. Usoudil jsem že recepční bud tvrdě spí anebo souloží. Obojí nevěstilo pro můj dnešní klidný spánek nic dobrého. Začínalo mi docházet že dnešní noc budu patrně trávit mimo vnitřek hotelu. Klíč byl skálopevně přikován k zámku, pročež nebylo radno nikam odcházet. Lahváč v tašce který byl původně určen k snídani šel na rozdíl od dveří otevřít snadno. Jenom ve mně zasyčel!  Po několika závěrečných kopech do dveří jsem se pak usmířen uložil na práh. Hotel byl situován přímo na hrázi rybníka jehož okolí mi vzdáleně připomínalo noční Benátky. Renesanční Telč je totiž obklopena a protkána překrásnými vodními plochami a rybníky. Nyní  však ukázala i svou stinnou stránku. V noci byla před hotelovými dveřmi od vody  pořádná zima. Avšak nejhorší bylo neustálé a agresivní kvákání tamních kachen. Zřejmě jsem pro ně byl svou chrápavou přítomností neobvyklým nočním objektem v jejich teritoriu, což dávali hlasitě najevo.  Po několikátém vyrušení ze spánku jsem rozzlobeně vykřikl do tmy směrem k vodě:“Vy čubky držte už ty zobáky!! Kdyby jste tím svým randálem alespon probudily nějakou recepční!!“ Ale nebrali mě vůbec na vědomí. Až když jsem po nich hodil flašku tak na chvíly zmlkli. Ale opravdu jenom na chvíly. Vzápětí se pomstychtivě rozkvákali s ještě větší vervou a bylo definitivně po snění. Tedy jestli se vůbec to choulení na prahu přede dveřmi sněním nazvat dalo. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Když mě ranní uklízečky konečně vpustily dovnitř tak jsem se s chutí královsky  prospal v tiché a měkké posteli až do pozdního odpoledne. Navíc od té doby když na mě někdy přijde ospalost a chci zůstat v akci tak si vždy představím kachní kvákání. Hned jsem pak zase čilý jako rybička rejdící v pestrém akváriu Žižkova.  
12.12.2009 15:46:51
edavesel

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3387 | 34%)
Ne (3265 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one