VÁS VÍTÁ NA SVÝCH STRÁNKÁCH

U ZUBAŘE

Svou skříňku bolesti si každý nosí sám,

v jeskyni krápníků když oheň doutná.

Tam jazyk k horké skále přikován,

a všechno jídlo stejně chutná.

 

Oslněn mhouřit víčka do jasu a čekat,

až cepín průzkumníka  cinkne o útesy.

Stříbrnou vážku slyším v ústech létat,

chladivý pramen zurčet nad lesy.

 

Neznámým tvorům nastavuji líce.

V antické póze dýchám vůni kovu.

Má tvář je přeplněná lžíce.

Skleněný člun v už chvátá k tonoucímu slovu. 

 

V kaňonech dásní vrtné věže jsou,

mou bolest z hlubin purpurových těží.

Pak ohně v jeskyni zas vyhasnou.

Na skálu vychladlou už sněží.

21.12.2007 22:35:41
edavesel

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3387 | 34%)
Ne (3265 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one