VÁS VÍTÁ NA SVÝCH STRÁNKÁCH

JARO,LÉTO,PODZIM ,ZIMA....

Jaro,léto,podzim, zima....

Jaro

Ranními zpěvy brána prolomená

Pěšinkou květů vcházím do jara

Můj nos je váza zavěšená

Kytici z vůní cestou nabrala

 

U nohou v trávě rostou metropole rušné

Pod zelenými mrakodrapy plné ulice

Na věžích pampelišek přístavy jsou vzdušné

V nich z křídel motýlů už kotví plachetnice

 

Usednu do trávy,uprostřed louky stinné

Tam mezi brouky věčné poutníky

Nad hlavou svítí mladé lístky snivé

Pro tichá ústa milenců a básníky

               Léto

Čas kdy zrnka prachu tančí na třešních 

v nehybném horku slunečního sálu

A z mokrých břehů hraje dívek smích

když nahá těla koupou v žáru

 

Za nimi v kraji lány polí stojí v zlatě

jak nastoupené čtverce římských legií

kde jenom polní maršál skřivan  vyruší tě,

než kopce do obzoru slunce vylijí.

 

V dutinách měst se táhnou davů horké hleny

Nad nimi nebe, rozpálená pánev smogu

Do těsta ulic hrozny aut jsou zapečeny

Já s třešní za uchem tam  kráčím domů

 

                    Podzim

Už mrazivý dech vesmíru zas vane

S kapkami hvězd se snáší do listí

Zem nastavuje svoje horké dlaně

Chladivý déšť jí od prachu je očistí

   

Stromy jak zlaté kočáry jsou bez spřežení

V podzimním větru pádí podél cest

do labyrintu z mlh kde čeká zapomnění

na jasné dny kdy slunce bylo horká pěst

 

Větrným štětcem podzim kreslí do větví                                                 

A městské hřbitovy se mění v galerie

V nich oči zkamenělé hledí do dětství

Studené slzy listí skryje

                    Zima                                                                                                            

Ať oheň do tmy praská silněji,                                                

a venku modré kosti chrastí o komín

Stín sklenky na stěně ať roztančí se rychleji

až horké tváře v šeru políbím.

 

Třpytivé sítě v kraji upředeny.

Obloha zbledlá vykašlává bílé pavouky

Prokřehlé sochy do nich oblečeny 

Žulová čela moudrých skryly klobouky

 

V dutinách stromů ptáci polapení

A z nozder města stoupá pára ke krovům 

Ledové zuby mráz už ze střech cení.

Korálky stop se vinou k domovům  

 

 

26.12.2007 13:01:56
edavesel

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3387 | 34%)
Ne (3265 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one