VÁS VÍTÁ NA SVÝCH STRÁNKÁCH

HUSARSKÝ KOUSEK V BUDAPEŠTI

HUSARSKÝ KOUSEK V BUDAPEŠTI - obrázek

HUSARSKÝ KOUSEK V BUDAPEŠTI - obrázek

Jednoho pošmourného prosincového odpoledne když jsem uzrával v Hospůdce nad Viktorkou to přišlo!Zpočátku to bylo jenom takové lechtání nepokojným orlím pírkem na jazyku. Vzápětí se však proměnilo v chuť na originál  Barack pálinku, která mi onehdy v Maďarsku neuvěřitelně chutnala a pokud je mi známo je k mání pouze tam. Nikde v českých kořalných sadech jsem její lahve s obrázkem husara a broskve kvést nenašel. Nicméně ono lechtání se stalo předzvěstí plánu a plán skutkem. Za čtyři dny časně ráno jsem vybaven objemným batohem vystoupil na Budapeštském nádraží Kelety. Předvánoční Budapešt se leskla výzdobou jako vypjatá  hrud madarského husara  medailemi a  náruč centrální třídy Rakoczy mě přívětivě objala. V nejbližší veřejné jídelně jsem  posnídal hustou rybí polévku a vydal se rovnou za nosem. Plán byl jasný: obhlédnout památky ,trochu si zahýřit, pak natankovat batoh a hurá na nádraží. Ale jako vždy se přihodilo něco nečekaného. Večer ve vagonu metra náhle tlampač nad mou hlavou zachrchlal a já zaslechl cosi jako kelety a budvar. Ha! Kelety je název nádraží! Nekompromisně jsem se začal prodírat ke dveřím které se již zavírali. Stihl jsem se ještě vysunout ven. Ale běda! Moje bota zůstala sevřena v  čelistech. Lup! Trhl jsem prudce nohou jako zaseknutou šavlí. Dveře zacvakli a moje bota pokračovala  dál v cestě beze mě. Já zůstal s jednou nohou v ponožce na nástupišti metra. A ještě k tomu v prosinci uprostřed Budapešti. A co teď? Připadal jsem si jako husar vyhozený ze sedla, maďarsky umím totiž zřetelně vyslovit pouze ször (pivo) a Barack pálinka. Obklopen zvídavými pohledy jsem odhodlaně vyrazil hledat nějaký dispečink. Když jsem tam ukázal na svoji bosou nohu a posunkem naznačil pohyb zavíraných dveří první reakcí byl více než upřímný smích.  Půvabná dispečerka cosi zabrebentila do mikrofonu a nabídla mi židli včetně horkého čaje (o hlt pálinky jsem se raději neodvážil požádat). A čekalo se. Asi po půl hodině mi spadl kámen ze srdce až se na Dunaji udělalo tsunami. Vešel totiž zřízenec s mojí botou v ruce. Řádně obut jsem opět bujaře vyskotačil do ulic. Ještě jsem stihnul vypít čtyři szöry  a celkem v klidu nasednout do expresního hospodovlaku směr Bořivojka. I přes ten husarský kousek s botou musím konstatovat že moje Budapešťská mise dopadla víc než na výbornou. V lednici mám pět litrů Barack pálinky a navíc jsem se přiučil cizímu jazyku. Velmi dobře vím jak se řekne maďarsky bota a dveře.
25.12.2009 13:57:23
edavesel

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3387 | 34%)
Ne (3265 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one